Fauna a flóra

Fauna

Zvířena

Důkazem o dávném životě v druhohorním moři jsou zkameněliny, zachované v mohutných vrstvách pískovců a opuk. Jsou to především schránky amonitů a měkkýšů a jejich otisky.
Díky pestrým přírodním podmínkám skalních oblastí, je i zdejší fauna bohatá. V rezervaci či jejím bezprostředním okolí je udáváno 163 druhů obratlovců (34 druhů savců, 121 druhů ptáků, 8 druhů obojživelníků a plazů).

Pro faunu významná jsou zejména mokřadní, převážně rašelinná stanoviště uvnitř pískovcových skalních měst. Nejznámější z nich jsou ve Vlčí rokli.

Savci

Netopýr vodní Ze savců, žijících ve skalách a jejich okolí, jsou to: jelen evropský, prase divoké, liška obecná, jezevec lesní a kuna lesní. Významný je rejsek horský (Sorex alpinus).

Ptáci

V oblasti CHKO Broumovsko hnízdí každoročně čtyři páry čápa černého. Jeden pár si oblíbil také oblast Adršpašsko-teplických skal. Několikrát zde byl spatřen zedníček skalní (Tichodroma muraria), vzácně také ledňáček říční (Alcedo athis).

Nepřístupné skalní stěny poskytují úkryt také dravcům. Žije tu výr velký (Bubo bubo), sýc rousný, kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), jestřáb lesní, krahujec obecný a včelojed lesní. Dále se tu udržuje populace poštolek obecných (Falco tinnunculus), a je slyšet křik krkavce velkého.

Sokol stěhovavý který býval typickým dravcem tohoto kraje, tu byl naposledy spatřen v roce 1968. Od roku 1995 však ornitologové v CHKO Broumovsko vypouštějí každoročně mladé sokoly. Z drobného ptactva tu můžeme spatřit sýkory, brhlíky, šoupálky, pěnkavy, budníčky a červenky. Běžně se zde vyskytuje také datel černý, holub hřivnáč a drozd zpěvný.

Hmyz

Jeden z největších řádů hmyzu je v oblasti Adršpašsko-teplických skal zastoupen více než osmisty druhy(V České republice se vyskytuje asi 6-7tisíc druhů) z nichž je však většina velmi málo známa, zvláště drobné a obtížně určitelné druhy. V inverzních polohách se vyskytují chladnomilné druhy např. střevlíček Pterostichus rhaeticus, kovařík Sericus subaeneus a mandelinka Chrysomela lapponica. V borových porostech se vyvíjí vzácný tesařík Pedostrangalia pubescens. Vzácný je nález jediného evropského zástupce čeledi Sphaeridae Sphaerites glabratus. Z drabčíků je velmi zajímavý drobný, avšak velmi vzácný Encephalus complicans, který se v ohrožení dokáže sbalit do kuličky. Krasci (Buprestidae) jsou zastoupeni několika drobnými druhy např. Anthaxia nitidula, Anthaxia quadripunctata a jediným větším druhem Buprestis rustica. Z čeledi mršníků (Histeridae) je zajímavý malý, jen 1,4 mm. dlouhý, myrmecofilní tj. u mravenců žijící brouček Hetaerius ferrugineus.

Vzácným druhem zjištěným na okraji skal (Bučnice) je můra Polymixis xanthomista, jejíž výskyt je vázán na kamenité a skalnaté stráně. K lokálním a vzácným druhům patří také můra Hydroecia petasitis, vyvíjející se v porostech devětsilu.

Flóra

Rostlinstvo

Živá příroda podléhá neustálým změnám. Příčinou poslední velké změny bylo oteplení, před 12 tisíci lety, kdy tundrovou vegetaci doby ledové postupně nahradil les.V Adršpašských skalách rostl původně prales složený z buku, jedle, borovice, smrku, klenu, břízy a dalších druhů dřevin. Do dnešních dnů přetrvávají ve skalách reliktní bory. Zastoupení smrku bylo mnohem menší než je dnes, rostl zvláště v chladných a vlhkých roklích. Lesnickým hospodařením byly lesy na většině plochy přeměněny na málo stabilní smrkové monokultury. Dnes je úkolem lesníků zvýšit podíl listnáčů a tím vrátit lesu rovnováhu a odolnost.

V CHKO Broumovsko je registrováno 11 památných stromů. Jedním z nich je lípa malolistá v Horním Adršpachu pod usedlostí čp.31. Její stáří je 300-400 let, výška 24 m., obvod 670 cm.

V rezervaci se vyskytuje více než 250 druhů mechorostů a asi 400 druhů cévnatých rostlin. Na živinami chudém křemičitém podloží je i vegetace druhově poměrně chudá. Nejzajímavější druhy rostlin se vyskytují v hluboko zaříznutých roklích a soutěskách, jejichž klimatické podmínky odpovídají vyšším horským polohám. Ve skalních městech vznikly podél potoků úzké květnaté nivy s papratkou horskou (Athyrium distentifolium). Uvidíte tu kvést například mléčivec alpský (Cicerbita alpina) či violku dvoukvětou (Viola biflora), podbělici alpskou (Homogyne alpina) aj. Krásným a vzácným zástupcem rašeliníkových společenstev je zde rojovník bahenní (Ledum palustre).Na prameništích a podél vodotečí je místy hojná bledule jarní (Leucojum vernum) a při Metuji byla zaznamenána přeslička luční (Equisetum pratense).

K nepůvodním druhům rezervace patří hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea) a v poslední době se šířící kamzičník rakouský (Doronicum austriacum). Na okraji oblasti roste také hořeček brvitý, vzácněji několik druhů vstavačů, lilie zlatohlavá a mnoho dalších zajímavých rostlin.

Mechorosty

Flóru mechorostů tvoří až na vyjímky druhy rostoucí na živinami chudém kyselém substrátu. Nejzajímavější druhy jsou vázány na skalní města a hluboké úzké rokle s výraznou teplotní inverzí.. Podobné podmínky jsou i v mohutných skalních sutích. Přítomnost velmi chladných míst umožňuje výskyt řady horských až vysokohorských mechorostů, které by jinak v této nadmořské výšce nemohly růst. Právě v nejchladnějších stinných soutěskách, kde stanovištní podmínky mnohdy ani neumožňují rozvoj společenstev cévnatých rostlin, nalezneme nejpozoruhodnější druhy mechorostů: na skalních stěnách hyčovka drsná (Dicranodontium asperulum) a chudozubík (Tetradontium repandum), na zemi ploník horský (Polytrichum alpinum), plonitka horská (Oligotrichum hercynicum), paprutka hromadná (Pohlia drummondi) a měřík (Rhizomnium pseudopunctatum).

Na jedné z lokalit šichy (Empetrum sp.) ve stinné rokli je zajímavý výskyt typické rašeliništní játrovky vršatky odchylné (Mylia anomala). Za český endemit je považován dvouhrotec Sendtnerův (Dicranum sendtneri), který roste pouze v Adršpašsko-teplických skalách. Velmi vzácným druhem je mrvenka štíhlá (Tayloria tenuis) rostoucí na rozkládajícím se organickém materiálu, jejíž výskyt byl v území ověřen téměř po sto letech. V rezervaci roste 17 druhů mechorostů zařazených do "Červeného seznamu mechorostů".

V roce 1964 zde byl zaznamenán první výskyt invazního druhu Orthodontium lineare na území naší republiky. Tento mech jižní polokoule byl v Evropě poprvé sbírán v r. 1911 v Anglii a odtud se šíří dál na východ. Dnes je znám asi ze 140 lokalit v Čechách, a to většinou v pískovcových skalních městech, kde se vyskytuje masově.